Tmavý chléb

Složení: Čerstvá podestýlková vejce, slunečnicové a lněné semínko, voda, jablečná vláknina, mořská sůl a kmín.

Nutriční hodnoty ve 100 g výrobku:
Energetická hodnota: 1164 kJ   277 kcal
Bílkoviny: 14,6 g
Tuky:  22,6 g 
Stravitelné sacharidy:  3,9 g  •  Vláknina: 8,7 g
Poměr – tuky/ bílkoviny se sacharidy: 0,97 : 1  

Cena: 310 Kč / 1kg

Příklady využití:

Světlý chléb

Složení: Čerstvá podestýlková vejce, slunečnicové a lněné semínko, kokosová mouka, kešu, mandle, sezam, voda a mořská sůl.

Nutriční hodnoty ve 100 g výrobku:
Energetická hodnota: 1126 kJ   268 kcal
Bílkoviny: 14,7 g
Tuky:  21,3 g
Stravitelné sacharidy: 4,4 g  •  Vláknina: 7 g
Poměr – tuky/ bílkoviny se sacharidy: 0,949

Cena: 350 Kč / 1kg

Dýňový chléb

Složení: Čerstvá podestýlková vejce, slunečnicové a dýňové semínko, voda, jablečná vláknina, karob, mořská sůl a kmín.

Nutriční hodnoty ve 100 g výrobku:
Energetická hodnota: 1155 kJ   275,81 kcal
Bílkoviny: 14,6 g
Tuky:  22,9 g 
Stravitelné sacharidy:  3,9 g  •  Vláknina: 6,5 g  

Cena: 330 Kč / 1kg

MAKOVEC

Složení: Čerstvá podestýlková vejce, mák (ČR), lněné semínko, kešu, kokosová mouka, chia, voda, sušené švestky, jablečná vláknina, mandle, mořská sůl

Výpočet nutričních hodnot na 100 g: 1038 kJ  247 kcal
Bílkoviny: 13,5 g
Tuky: 18,8 g 
Stravitelné sacharidy: 6 g  •  Vláknina: 8,3 g
Poměr – tuky/ bílkoviny se sacharidy: 0,76 : 1

Cena: 495 Kč / 1kg

TMAVÝ CHLÉB:
310 Kč / 1kg
Složení: Čerstvá podestýlková vejce, slunečnicové a lněné semínko, voda, jablečná vláknina, mořská sůl a kmín.

SVĚTLÝ CHLÉB:
350 Kč / 1kg
Složení: Čerstvá podestýlková vejce, slunečnicové a lněné semínko, kokosová mouka, kešu, mandle, sezam, voda a mořská sůl.

DÝŇOVÝ CHLÉB:
330 Kč / 1kg
Složení: Čerstvá podestýlková vejce, slunečnicové a dýňové semínko, voda, jablečná vláknina, karob, mořská sůl a kmín.

MAKOVEC:
495 Kč / 1 kg
Složení: Čerstvá podestýlková vejce, mák, lněné semínko, kešu, kokosová mouka, chia, voda, sušené švestky, jablečná vláknina, mandle, mořská sůl

Pokud máte o chléb zájem a v seznamu prodejen jste si nevybrali tu svou, můžeme vám na vaše přání chléb poslat. Chléb posíláme na základě individuální dohody, doprava Zásilkovnou, kterou nejčastěji využíváme, pak činí 88 Kč.

Pro ten účel si na stránkách www.zásilkovna.cz najděte pobočku, ve které si balíček vyzvednete a napište nám ji na adresu info@puretaste.cz spolu se svým telefonním číslem, na které vám pak přijde SMS, až bude balíček na pobočce k vyzvednutí.

Pro kontakt s námi můžete kromě výše uvedeného e-mailu využít formulář.

Pokud byste neměli v blízkosti Zásilkovnu, chléb Vám můžeme poslat přímo na adresu službou DPD, cena poštovného je 158 Kč, v tom případě nám, prosím, napište svou adresu.

Chléb posíláme i na Slovensko a do dalších sousedních zemí v závislosti na aktuálním počasí a individuální dohodě.

Chléb posíláme vždy v pondělí sudého týdne, doručení je až na vzácné výjimky hned následující den, tedy v úterý, většinou po 14.h. Chléb si objednávejte na daný termín  pouze v případě, že máte zajištěno neprodlené vyzvednutí ze Zásilkovny po obdržení SMS od nich.

Kilový tmavý bochník je za 260 Kč, světlý za 290 Kč, makovec za 380 Kč, karobový chlebík za 420 Kč, cena se může mírně lišit podle hmotnosti. Je možné, že se v našich spolupracujících obchodech setkáte s jinými cenami, ale cenová strategie je záležitost jednotlivých obchodníků, kterou nemůžeme ovlivnit.

DŮLEŽITÉ:
Pokud se při komunikaci pomocí okna chatu nedočkáte odpovědi na vaši otázku nebo objednávku, napište nám, prosím, před opuštěním stránky na sebe e-mailovou adresu, abychom se s vámi mohli spojit.

Motivace vyhnout se obilovinám vychází z několika důvodů.

Pšenice je přešlechtěná s cílem co nejvyššího obsahu lepku kvůli „nadýchanosti“ pečiva, dále pro rezistenci vůči škůdcům, pro co nejvyšší výnosy na metru čtverečním pole a pro odolnost vůči plísním. Že působí u mnoha lidí trávicí potíže asi není ani tajemství, ani překvapení..

Žitný chléb, pokud je kváskový, to znamená, že prošel fermentací, která enzymaticky připraví obilovinu k dobrému trávení, je asi nejlepší alternativou, pokud člověk nechce vyřadit obiloviny z jiného důvodu, třeba kvůli jejich obsahu sacharidů. Je ale potřeba se vyhnout výrobkům, které se sice honosí přísudkem „kváskový“, ale kvásek je zde nastavován droždím, aby chléb rychleji vykynul a tudíž kýženému procesu fermentace není dopřán čas.

Bezlepkový chléb, pokud je kváskový z přirozeně bezlepkových obilovin, je také bezesporu dobrou alternativou, ale už ne tolik reálnou jako chléb žitný, protože je velmi nesnadné takový chléb péct ve větším množství v neměnné kvalitě. Ačkoli na trhu nějaké druhy kváskového bezlepkového chleba jsou, vždy je to vyváženo nějakými přídatnými látkami a škroby.

Bezlepkový chléb v klasickém průmyslovém pojetí, to je spíše chemický koktejl než co jiného. Je až s podivem, že člověku s onemocněním střeva vůbec někdo nabídne takovýto neživý výrobek s převahou škrobů a cukru a mnohdy navíc s obsahem pšenice, která byla sice zbavena lepku (tzv. deproteinovaná), ale i jako taková je spojována s  aktivaci imunitního systému a markerů tzv. propustného střeva.

„Semínkové chleby“ jsou ve většině případů obilné chleby s přídavkem semínek, někdy jen na posypání chleba; nečekejte, že bude jen ze semínek.

Z výše uvedeného vychází jako nejlepší alternativa „živý“, tedy kváskový žitný chléb. Pokud ale chcete zminimalizovat příjem sacharidů a upřednostníte stravu s vysokým obsahem proteinů a tuků, pak je nasnadě vyloučení pečiva jako takového.

To dává prostor úžasně bohaté, chutné a zdravé stravě „bez příloh“, tedy nejlépe doma čerstvě připravovanému jídlu s převahou zeleniny, s využitím ořechů, vajec, masa a ovoce.

Tím se dostáváme ke kultuře stravování a nadužívání pečiva. Kdybychom pečivo, zvláště pečivo v dobré kvalitě, jedli střídmě, asi bychom se nedostali do situace, kdy musíme řešit jeho úplné vynechání. Chápeme, že dnešní uspěchaná doba hodně nahrává filozofii fast foodů a rychlým svačinám založených na pečivu jako základu, ale jde to i jinak.

Bezobilný chléb má sloužit k občasnému zpestření výše zmíněného jídelníčku s převahou zeleniny, nikoli jako náhrada běžného pečiva při setrvání v modu „pečivo 5x denně“.  Na druhou stranu víme, že po dvou – třech letech úplně bez pečiva člověku prostě chybí, na co byl celý život zvyklý a obcas zatouží si nějaký ten plátek chleba dát. Právě pro vás tu náš „chléb“ je a budeme rádi, když i vy budete brát náš chléb jen jako potěšení.

OBILNÁ PLACKA
Odhadem 10 tis.let př.n.l. vznikl první chléb opečením zbylé obilné kaše*  (… a co bylo před plackou…?)

OBILNÝ KVAŠENÝ CHLÉB
Před 6 tis. lety na břehu Nilu náhodně vznikl kváskový chléb z pšenice. V Mezopotámii potom pekli chleba tak, že přitiskli chlebovou placku ke stěně pece – jakási nástěnná pizza.*

ŽITNÝ CHLÉB
11. stoletím počínaje jsou první zmínky o chlebu v Čechách. Za vlády Jiřího z Poděbrad  už se peklo dvanáct druhů chleba: žemlový, žitný, nakyslý, mazancový, ječný, prosný, žaludový, jáhlový, pohankový, rýžový, perníkový a koláčový. Za všechny jmenované jsme vybrali pro nadpis žitný chléb z důvodu jeho současné velké renesance. Ta je pravděpodobně důsledkem zaměření zákazníka na kvalitu, vynuceného působivou paletou metod na snížení vstupních nákladů od přidávání starého chleba do těsta, přes přidávání droždí do kvásku až po nastavování levnější obilovinou a barvením těsta.
Jen pro doplnění – kvašením přirozenou cestou se zvyšuje vstřebatelnost živin díky fermentaci, zatímco droždí má za úkol jen kypřit, navíc naopak ztěžuje trávení.

BEZLEPKOVÝ CHLÉB
Už kolem roku 1960 se začalo přicházet na to, že lepek není pro každého. Pak (přesto)  začala honba za vyšlechtěním pšenice s co největším obsahem lepku (za posledních 30 let  vzrostl třicetinásobně) a zároveň s tím jakoby náhodou dochází k trávicím obtížím u velké části populace… Bohužel namísto logického řešení v podobě kváskového chleba z přirozeně bezlepkových obilovin začal potravinářský průmysl chrlit pečivo s vysokým obsahem škrobů, který má „dohnat“ absenci pojivé schopnosti lepku; o množství chemických vylepšovadel a přídatných látek včetně cukru ani nemluvě.

BEZOBILNÝ CHLÉB
Vypadá to jako první vlaštovka, která jara nedělá, ale uvidíme…  Bezobilný chléb je jak přirozeně bezlepkový, navíc pro mnohé žádoucím nízkým obsahem sacharidů, které jsou obsaženy v každé, tedy i bezlepkové obilovině. Protože zde pojivost obilovin nahrazují vejce a základ hmoty tvoří ořechy a semínka, jde navíc o potravinu s vysokým obsahem bílkovin a tuků, vyhledávanou zejména sportovci, aktivně žijícími lidmi a lidmi na nízkosacharidové stravě.

Shrnutí: Od počátku se chléb vylepšoval od placky přes kváskový, přes různé druhy použitých obilovin po  ty s nejvyšším obsahem lepku, až se část populace musela uchýlit k chlebu bez obsahu lepku. Současně s tím, patrně i zásluhou bezlepkové diety, která obrátila pozornost široké veřejnosti k tomu, co jí, roste informovanost o benefitech pramenících ze stravování bez obilovin, škrobů a cukru a tím se u této informované části populace dostává jakýkoli obilný chléb mimo hru.

* Obecně přijímaná tvrzení
Ve článku byly použity informace z těchto zdrojů:
http://www.solen.sk/pdf/7b796d38fd4e6c2ffba123ce9f468c01.pdf
https://region.rozhlas.cz/vse-co-jste-chteli-vedet-o-chlebu-7250534 
http://www.chlebnasvezdejsi.cz/cs/homepage/o-pekarskem-remesle/pekarske-remeslo-v-promenach-staleti